Alergie a astma: Proč imunita reaguje na neškodné látky?

Co se děje v těle při alergické reakci

Alergie není žádná záhada - je to imunitní reakce, která se prostě spustila na špatný cíl. Tvoje imunita si myslí, že tě něco ohrožuje, i když ve skutečnosti nejde o žádné nebezpečí. Kousek arašídu, psí chlupy nebo pyl břízy nejsou nebezpečné látky, ale tvůj imunitní systém si to myslí jinak.

Zajímavé je, že při prvním setkání s alergenem se ještě nic neděje. Tvůj imunitní systém si ale zapamatuje tuto látku jako nepřítele a vytvoří si na ni specifickou imunitní odpověď. Teprve při druhém setkání s alergenem přichází problém - tělo je už nachystané bojovat a spustí se alergická reakce.

Proč máme alergie právě dnes

Nejuznávanější teorie spojuje nárůst alergií s moderním životním stylem a hygienou. Ta část imunitního systému, která dnes způsobuje alergie, byla původně určená k boji proti parazitům. Používá stejné molekuly, buňky a protilátky, které naši předkové potřebovali k obraně proti parazitárním infekcím.

Problém je v tom, že tyto parazity dnes v moderní společnosti prakticky nepotkáváme. Imunitní mechanizmy ale máme pořád zachované - a protože nemají co dělat, hledají si jinou práci. V jistém smyslu si můžeš představit, že kousek arašídu se z molekulárního hlediska podobá nějakému parazitovi, který kdysi naše předky ohrožoval.

Astma je lokalizovaná alergie

Astma je v podstatě stejný imunologický proces jako alergie, jen se odehrává v dýchacích cestách. Můžeš to dát do souvislosti i s atopickým ekzémem - všechny tyto stavy jsou ve své podstatě stejné imunologické procesy, které se liší místem výskytu, spouštěčem a závažností.

Když se setkáš s alergenem podruhé, tvoje tělo aktivuje speciální protilátky typu IgE. Ty pak aktivují imunitní buňky, které začnou uvolňovat histamin. Histamin funguje jako signální molekula a spouští řetězovou reakci - aktivuje další imunitní buňky a celý proces se stupňuje. Právě reakce tvého vlastního imunitního systému je to, co tě ve výsledku ohrožuje.

Histamin není alergen

Často se histamin plete s alergenem, ale ve skutečnosti je to látka, kterou si tvé tělo samo vyrábí jako reakci na alergen. Léky proti alergiím se jmenují antihistaminika právě proto, že snižují produkci histaminu nebo tlumí reaktivitu těla na něj.

Histaminová intolerance je jiný stav než alergie. Jde o to, že tělo nedokáže histamin správně odbourávat kvůli nedostatku určitého enzymu. Za normálních okolností histamin slouží jako signální molekula jen chvilku a pak ho tělo odbourá. Proto jsou alergické reakce většinou krátkodobé - pokud nejsi vystavená alergenu stále.

Alergie versus intolerance

Důležité je rozlišovat mezi alergií a intolerancí. Alergie je imunitní reakce - tvoje imunita aktivně bojuje proti něčemu, co považuje za nepřítele. Intolerance je metabolický problém - tvému tělu chybí enzymy nebo mechanismy, jak se s nějakou látkou vypořádat.

Třeba intolerance na laktózu znamená, že ti chybí enzym laktáza, který by rozložil mléčný cukr. U alergie na mléko by šlo o imunitní reakci proti mléčným proteinům. Výsledné příznaky se můžou podobat, ale mechanismus je úplně jiný.

Může alergie zmizet

Ano, alergie může zmizet. Jedna možnost je, že se přestaneš stýkat s alergenem. Druhá, pravděpodobnější vysvětlení je změna imunitního systému s věkem. Dětský imunitní systém funguje jinak než imunitní systém dospělého člověka.

Obzvlášť období kolem puberty je z hlediska vývoje imunitního systému velmi významné. Pokud nějaká alergie zmizí právě v téhle době, pravděpodobně to souvisí s přestavbou imunity. Tělo se prostě naučilo tolerovat látku, na kterou dřív reagovalo.

Jak se zbavit alergie

Existují postupy, jak naučit tělo tolerovat alergen. Princip je podobný jako u očkování - postupně zvyšuješ dávku alergenu a tělo si na něj zvyká. Tohle se typicky dělá u pylových alergií.

Postup spočívá v tom, že dostáváš čím dál vyšší koncentrace alergenu a tělo se postupně dostane na nový normální stav. Podobně jako když se tělo adaptuje na inzulin nebo jiné látky. Není to ale univerzální řešení - u některých alergií by reakce byla tak silná, že by tento postup byl nebezpečný.

Proč se alergie zhoršují při stresu

Stres - ať už psychický nebo fyzický - ovlivňuje funkci imunity. Nedostatek spánku a zvýšený kortizol mají své cíle i na imunitních buňkách. Stresové hormony můžou zesílit existující alergii nebo dokonce spustit novou.

Tohle není izolovaný jev. Tvoje imunita nefunguje ve vakuu - ovlivňuje ji spousta faktorů od spánku přes výživu až po psychickou pohodu. Proto se můžeš jednou dotknout psa a být v pohodě, jindy ti stačí, že je v místnosti, a začneš sípat.

Testování alergií

Pokud chceš zjistit, na co máš alergii, jdeš k alergologovi. Existuje základní set nejběžnějších alergenů - pyl, prach, zvířecí chlupy, určité potraviny. Tohle je pravděpodobně první screening, který podstoupíš.

Některé alergie můžou být ale velmi specifické a unikátní. Může se stát, že eliminuješ jeden alergen, ale problémy máš dál - pak je potřeba hledat dál. Teoreticky by šlo testovat alergii na cokoli, ale v praxi se testují nejpravděpodobnější kandidáti.

Proč se nevytvořím toleranci na pyl

Každé jaro přijde pylová sezóna a s ní alergické potíže. Proč se tělo po letech nevytvořím toleranci? Problém je pravděpodobně v prudké změně koncentrace. Tolerance se vytváří postupným zvyšováním dávky od minimálních množství.

Pyl ale přijde najednou v obrovských koncentracích. Nejde o postupnou adaptaci od mikrogramů nahoru - jde o náhlý skok na maximum. Na takový spike se tělo nedokáže přizpůsobit. Proto se alergické reakce opakují každý rok znovu.

Může alergie zabít

V krajním případě ano. Přemrštěná reakce imunitního systému může být smrtelná. Anafilaktický šok je nejzávažnější forma alergické reakce. U astmatu se dýchací cesty můžou tak stáhnout, že člověk nedokáže dýchat.

Jde o krajní případy, které jsou nepravděpodobné, ale možné. Proto je důležité vážné alergické reakce nepodceňovat a mít po ruce léky, které dokážou reakci zkrotit - typicky antihistaminika nebo v nejhorších případech adrenalin.