HRV neboli variabilita srdečního tepu není pravidelný rytmus jako metronom, ale přirozené kolísání časových intervalů mezi jednotlivými tepy srdce

HRV neboli variabilita srdečního tepu není pravidelný rytmus jako metronom, ale přirozené kolísání časových intervalů mezi jednotlivými tepy srdce. V srdci existuje skupina buněk fungující jako kardiostimulátor, která vysílá elektrické signály způsobujující stah srdečního svalu. Tyto buňky nereagují mechanicky, ale jejich citlivost je neustále regulována nervovým systémem a hormony, což vytváří onu variabilitu.

Vyšší hodnoty HRV obecně znamenají, že je tělo v klidovém stavu s převahou parasympatiku (odpočinkové větve nervového systému). Když je člověk zregenerovaný a v klidu, vagový nerv uvolňuje neurotransmitery v nepravidelných pulsech, což ovlivňuje srdeční buňky a vytváří větší variabilitu mezi jednotlivými tepy. Naopak nižší HRV bývá spojeno se stresem nebo nedostatečnou regenerací.

HRV je silně individuální záležitost ovlivněná genetikou, takže hodnota 100 může znamenat něco úplně jiného pro různé lidi. Klíčové není srovnávat se s ostatními, ale sledovat vlastní trendy a změny oproti osobnímu průměru. Některé studie ukazují korelaci mezi aktuálním HRV a schopností podávat výkon, proto moderní fitness hodinky a prstýnky tuto metriku sledují.

Přílišná fixace na měření HRV může paradoxně způsobit opačný efekt. Lidé, kteří se obsedantně soustředí na zvyšování svých hodnot a neustále kontrolují své parametry, mohou kvůli tomu zažívat stres a úzkost, což nakonec vede k nižšímu HRV. Měření by mělo sloužit jako pomocný nástroj, ne jako zdroj stresu.